Nové Hrady

NOVÉ HRADY, o. České Budějovice (MěstNu)
R. 1848 panství Nové Hrady, kraj Budějovický. V latinských textech Gretzen, Graetzen, Novum Castrum, Neo Castrum; v německých Gratzen, Gretzen.
Připomínány již r. 1279 jako osada s hradem střežícím Vitorazskou stezku. Hrad postavili Vítkovci, na počátku 14. stol. patřil pánům z Landštejna. R. 1359 jej získali Rožmberkové. R. 1425 dobyt a vypálen husity. R. 1611 přechází dědictvím na Švamberky. R. 1619 dobyl Nové Hrady císařský generál Karel Bonaventura Buquoy a 6. 2. 1620 je pak získal darem od císaře s celým panstvím, které zůstalo v majetku rodu až do r. 1945; důsledkem postupné poněmčování Novohradska. V letech 1673-1774 v městě hut' na křištálové sklo. Dvorským dekretem z r. 1770 zřízena místo zastaralé Rybářské silnice přes Nové Hrady (jedna z 25 hlavních silnic mocnářství) nová přes Třeboň a Halámky (E49), což způsobilo nadlouho zpomalení hospodářského rozvoje města i panství. Městu se vyhnula i železnice. Každoročně tradiční maškarní masopustní průvody.
Starý hrad: na jihozápadním okraji města pochází z 2. pol. 13. stol., původně gotický, časté přestavby a opravy po požárech, největší r. 1605 a v l. 1792-98. Zachováno opevnění z l. 1440-80 včetně hlubokého příkopu. Uvnitř LŠU a expozice Jihočeského muzea (tč. v rekonstrukci), zejména hyalitové sklo z okolních hutí a lidové malby pod sklo. U čp. 109 na přístupu k hradu udržovaná výklenková kaplička a patník.
Zámecký vrch pod hradem a městem byl v l. 1670-1735 daňčí oborou, nyní park s několika chráněnými duby.
Nový zámek: na sv. okraji města zbudován v l. 7801-10, trojkřídlá jednopatrová empírová budova. Od r. 1958 sídlo zemědělské technické školy. Naproti kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1854. Památkově chráněný rovněž okolní park s rybníkem. V 17. stol. zde byla bažantnice, r. 1794 přeměněná na zahradu a r. 1836 zřízen park, v l. 1849-54 rozšířený.
Rezidence: na náměstí barokní z l. 1634-35, rozšířená v l. 1636-44 a dále r. 1718 postupně na celou východní stranu náměstí; nyní byty.
Farní a klášterní kostel sv. Petra a Pavla připomínaný r. 1284, nynější postaven po požáru v l. 1500 až 1590. Pozdně gotický s renesančními prvky, jednolodní s valenou klenbou, s výsečemi a sítí žeber, presbytář s hustou sít'ovou žebrovou klenbou. Věž po požáru r. 1607 zvýšená zastřešena renesančně, r. 1726 nově bání s lucernou. R. 682 vestavěna oratoř a spouštěny hodiny. Řada dalších oprav a přestaveb. Vnitřní zařízení z konce 17. stol.
Klášter servitů: přistavěn v I. 1679-85, barokní s ochozy. Některé místnosti bohatě zdobeny štuky. S kostelem spojen sakristií a dvěma krytými mosty na oratoř a kůr. Zajímavý portál vchodu, refektář, chodba v přízemí a sakristie. Zrušen r. 1785 za císaře Josefa II. V areálu do r. 1987 rota PS, přesto relativně dobře zachován. Před klášterem kamenný kříž se sochou P. Marie z r. 1751.
Radnice: č. p. 46 původně renesanční z poloviny 16. stol., upravena barokně r. 1749 (1794), dále r. 1887 a naposledy po požáru r. 1905. Vysoký štít s městským a vrchnostenským znakem, průjezd s bosovaným portálem a cibulkovitá věžička s ochozem.
Městské domy památkově chráněné č. p. 6, 8 (klasicistní z 19. stol.), 11 (kolem r. 1700), 43 (bývalá barokní lékárna), 57, 58, 59 (původné renesanční, upravený klasicistně r. 1881), 62, 67, 76, 108, 148 (viz č. p. 8), 176 (s gotickou fortnou.) Na náměstí kašna. Zbytky středověkého městského opevnění z poloviny 14. stol. Zachovaná Dolní brána, přestavěná r. 1829. Horní brána byla i se sousední solní věží zbořena r. 1839.
Na hřbitově - hrobka rodu Buquoyů, pseudogotická od Josefa Schulze (autor budovy Národního divadla v Praze) z l. 1890-92, s mozaikou podle Maxe Švabinského v tympanonu portálu.
Podél cesty od pivovaru v Údolí k rekreačnímu zařízení MV Sokolí hnízdo chránéné stromořadí dvaceti stromů.
Rodáci: profesor vídeňské univerzity MUDr. J. Oppolzer (1808-1871), basista a operní režisér R. Polák (1866-1926).

Už v listině z r. 1281 se jmenuje civitas, tedy město. Znakové privilegium neexistuje. Dne 11. října 1488 udělil však král Vladislav II. městu některé svobody a přitom mu potvrdil také užívání pečeti, které město "užívalo od starodávna". Na ní byla růže mezi dvěma věžemi. Tato růže byla, pokud je možné zjistit, zlatá, ač Nové Hrady náležely Rožmberkům. Ve druhé polovině 19. století se z neznámého podnětu objevil nad štítem anděl jako štítonoš, jehož se užívá podnes.
Popis znaku: Na modrém štítě je stříbrná kvádrová zeď s cimbuřím, za ní dvě stříbrné věže, každá se dvěma okny, brankou, červenou valbovou střechou a dvěma zlatými makovicemi. Mezi věžemi je zlatá pětilistá růže s červeným středem a zelenými lístky lišními. Štít drží a za ním vyniká jako štítonoš anděl s rozloženými křídly.

Pověsti

	Přízrak ožehlého muže Na zdejším hradě se zjevoval přízrak ožehlého muže vlekoucího žhavý kámen. Vypravuje se tu varianta pověsti známé i odjinud, že byl vysvobozen člověkem, který mu řekl: "Polož ho tam, kde jsi ho vzal!.
	Čert na Žofinině zámečku V parku východně za Novými Hrady stojí empírový tzv. Žofiin zámeček. Vypráví se, že zdejší hraběnka byla v paktu s dáblem, jenž ji nakonec odnesl do pekla. Ukazovala se tu díra, která nešla zazdít, protože prý čert se svou obětí každou noc přilétal a hraběnka musela celou noc probdít.

Poslední aktualizace: 17.4.1999