Horní Stropnice
HORNÍ STROPNICE, o. České Budějovice
R. 1848 panství Nové Hrady, kraj Budějovický. V latinských textech Strobnicium; v německých Strobnitz.
První zmínka z r. 1185, kdy byla osada přičleněna k Vitorazsku. Obec byla povýšena na městečko asi před r. 1323. Jeho znak se asi vyvinul z pečeti se znakem vrchnosti, pánů z Rožmberka. Protékající řeka Stropnice zde tvořila zemskou hranici s Rakousy. Ve 13. stol. ji získali Rožmberkové, r. 1390 připomínáno poddanské městečko k panství Nové Hrady.
Farní kostel sv. Mikuláše, postaven v 1. pol. 13. stol., původně románský (věž s chórem a sdruženými okny, pavlačová tribuna, špaletová okna, zdivo lodi), přestavěn ve 14. stol. Z té doby je pětiboký raně gotický presbytář s paprskovou klenbou. Počátkem 16. stol. pozdně gotická přestavba, lod' sklenuta v trojlodí sítovou klenbou, zřízen západní portál a předsíň, kaple sv. Kateřiny se sít'ovou klenbou. Hlavní raně barokní portálový oltář z r. 1649, ostatní zařízení rokokové. Žulová křtitelnice tvaru kalicha z konce 15. stol. Barokní mariánský sloup se čtyřmi sochami z r. 1765.
Popis znaku: Na stříbrném štítě je červená pětilistá růže rožmberská se zlatým středem a zelenými lístky kališními.
DOBRÁ VODA
R. 1848 panství Nové Hrady, kraj Budějovický. V latinských textech Bona aqua, Gutbrunn, Guteprune; v německých Brůnnel.
Při starobylém usídlení, doloženém od r. 1259,
byly v 16. století založeny lázně (léčivé účinky pramene objeveny r. 1564), povýšené 30. června 1707 na městečko. Později letovisko a známé mariánské poutní místo, k němuž dodnes směřují procesí véřících.
R. 1706 postavena poutní kaple a záhy nahrazena v r. 1708-15 barokním farním kostelem Nanebevzetí P. Marie, vyzdobeným r. 1729 freskami. Pod schodištěm pramen údajně léčivé vody a sousoší Piety. Trojkřídlý ambit, zařízení barokní z 18. stol. Uvnitř bohatá zlacená řezbářská výzdoba. Naproti patrová fara z r. 1719, dnes domov řeholnic.
Záp. od kostela rezidence (zámeček) z r. 1718, v r. 1825 věnována Buquoyi obci. Barokní jednopatrová budova, trojkřídlá, nyní domov důchodců. Od kostela nádherný výhled do okolního podhůří Novohradských hor a Třeboňské pánve.
Kdy získalo znak, není známo. Jeho barvy udává jenom Widimsky, pečeti však mají malý štítek jinak šrafovaný. Dnes je Dobrá Voda součástí obce Horní Stropnice.
Popis znaku: Na modrém štítě je skalnatá hora v horní části porostlá lesem. Uprostřed štítu je studánka s pramenem, ze kterého vytéká směrem dolů jakoby kaskádou potok, který se dole stáčí doprava. Vše je v přirozených barvách. Na horní hraně štítu stojí uprostřed malý štítek červený, na němž je široký zlatý pruh šikmo položený, lemovaný úzkým proužkem stříbrným. Na pruhu leží šikmo stříbrný zvon, hlavicí směrem k hornímu levému rohu.
HOJNÁ VODA
R. 1848 panství Nové Hrady, kraj Budějovický. V německých textech Heilbrunn.
Vilém z Rožmberka zde založil malé lázně (zmínka o léčivém prameni již r. 1564), zaniklé konkurencí Dobré Vody. V r. 1653 obec povýšena na městečko (snad zároveň získalo městečko i znak) a až do r. 1706 spojena s Dobrou Vodou.
V r. 1553 zřízena kaple sv. Anny, v 17. stol. zvětšena ve farní kostel (zbořen r. 1959). Zachovala se zvonice (věž) stojící odděleně. Pochází údajně již z r. 1359, kdy sloužila jako hláska. V l. 1591-1705 v místé skelná hut' a brusírna skla.
V l. 1893-1910 zde v lété pobýval spisovatel Zikmund Winter, napsal zde část románu "Mistr Kampanus".
Plastika sv. Jana Nepomuckého z 2. pol. 18. stol.
Popis znaku: Na stříbrném štítě je rokle mezi dvěma skalami. Na vrcholu pravé, vyšší skály stojí strom; na levou skálu vyskakuje z rokle doleva obrácený jednorožec. Vše přirozené barvy, tj. skály šedohnědé, dole s trávníkem, jednorožec světle hnědý (někdy se maluje zlatý).
Barvy znaku známe však jen z Widimského, který reprodukuje znak v podobě jednorožce mezi skalami s křížem. Tak se potom také
Horní Stropnice - Hojná Voda, znak Hojné Vody na pečeti 18. století dokládá na skále strom, nikoli kříž upravený Widimským, ANM, Eichlerova sbírka.
znak reprodukoval v ostatní literatuře, protože byl přejímán mechanicky, bez kontroly pečetěmi. Na pečetích je však zřetelně vyrytý na skále strom, nikoli kříž. Dnes je Hojná Voda součástí obce Horní Stropnice.
Hojná Voda: prales při státní hranici s Rakouskem, nejstarší přírodní rezervace v Evropě, zřízena Buquoyi již v r. 1838 společně s Žofínským pralesem. Výměra 8,56 ha, typická ukázka přirozeného porostu buku s příměsí smrku, javoru, klenu a přestárlých jedlí. Veřejnosti nepřístupno.
Poslední aktualizace: 18.4.1999