Pěchotní srub Březinka

Historie - fakta  Fotky  Výkresy  Pověsti 

PĚCHOTNÍ SRUB N-S-82 BŘEZINKA - PAMÁTNÍK ČS. OPEVNĚNÍ 1935 - 1938
Srub má dvě střelecké místnosti. Je tedy oboustranný. V každé střelecké místnosti byly umístěny dvě hlavní zbraně, které působily do palebné přehrady, jež chránila sousední objekty. V pravé střelecké místnosti, směřující k výše položenému objektu N-S-81 Lom, byly umístěny dva samostatné těžké kulomety vz. 37 (zbraně D), v levé směrem do údolí Metuje pak byl protitankový kanón ráže 47 mm spřažený s těžkým kulometem vz. 37 (zbraň L1) a dvojče těžkých kulometů vz. 37 (zbraň M). Obě střílny, vytržené r. 1939 Němci, jsou nahrazeny maketami, modelováno je také ústí hlavně protitankového kanónu. Každá střelecká místnost je díky sklonu terénu v různé úrovni, srub je tedy stupněný.
Před hlavními střílnami na obou stranách objektu jsou ochranné, tzv. diamantové příkopy, hluboké 3.2 m a široké 1.5 m. Zabraňovaly nepříteli v přístupu ke střílnám, znemožňovaly zasypání střílen zeminou, vyhozenou dělostřeleckými granáty a sloužily také jako jímky na vystřílené nábojnice, které do příkopu padaly otvory pod střílnami. K ochraně každého příkopu a hlavních střílen byl určen lehký kulomet vz. 26 (zbraň N) a granátový skluz, který ústí pod střílnou.
Proti strmě padajícím dělostřeleckým granátům a leteckýni pumám byly hlavní střílny, stejně jako vchod, chráněny tzv.krakorci, tedy prodlouženou částí stropu. Na něm je nejlépe patrná tloušťka stropu, která činí 2 m. Čelní stěna objektu (obrácená k nepříteli) je silná 2.25 m, týlové stěny a stěny se střílnami pak 1 m. Těmito parametry se objekt řadí k II. stupni odolnosti (z celkových 4 odolností označených římskými čísly I - IV a 2 nižších odolností označených arabskou 1 a 2), "který byl na našem opevnění nejčastější, Poslední dvě zbraně "pod betonem byly dva lehké kulomety, směřující do týlu a chránící vchod.

Důležitou součástí všech objektů těžkého opevnění byly ocelolitinové ZVONY A KOPULE. Byly osazovány v počtu 1 - 4 na jeden objekt. Sloužily především k pozorování, ale i obraně okolí srubu. Na objektu N-S-82 byly osazeny dva takovéto zvony. Na pravé straně to byl třístřílnový zvon pro lehký kulomet (osazen 23. 7. 1938 hmotnost 20 200 kg), na levé pak čtyřstřílnový zvon pro kulomet těžký ,(osazen 20. 7. 1938, hmotnost 21 600 kg). Oba zvony měly tloušt'ku stěny 20 cm a byly vyrobeny ve Vítkovicích.
Na místě pravého zvonu, vytrženého Němci, je již umístěna jeho maketa. Levá, odstřelem zvonu silně poničená šachta, na osazení makety teprve čeká. Za objektem je zbytek záhozu čelní stěny, který ji původně celou zakrýval a chránil. Sloužil také k znesnadnění pozorování objektu od hranic. Byl u stěny doplněn ještě 4 m silnou vrstvou pečlivě rovnaného lomového kamene. K maskování objektu sloužila také stříkaná barevná omítka typická pro těžké objekty na Náchodsku a maskovací sít', upevňovaná na háky, zabetonované ve stropní desce. Obojí bylo v poslední době obnoveno. Původní barevné omítky byly ponechány pod krakorci nad vchodem a nad střílnami levé střelecké místnosti.
VCHOD byl kromě krakorce a střílen dvou lehkých kulometů chráněn železnou mříží (nedávno rekonstruovanou) vchodovou střílnou a masívními pancéřovými dveřmi o tloušt'ce 30 mm a hmotnosti 640 kg. Tyto dveře, zajištované původně záporou, Němci také odvezli. Na jejich místě jsou dveře stejného typu, ovšem z jiného objektu. Vedou do zalomené chodbičky (SAS), která sloužila jako odmořovací prostor, oddělený od objektu dalšími, protiplynovými dveřmi, podobnými jako předcházející. Za nimi je chodba, vedoucí po celé délce objektu. Naproti dveřím jsou schody do spodního patra. Traverzy nad nimi nesly tři zásobní nádrže na vodu. Vedle dveří je stanoviště obsluhy střílny na ochranu vchodu. Střílna má osazen původní posuvný uzávěr.

Do levé, níže položené části HORNÍHO (BOJOVÉHO) PATRA se musí sestoupit po 6 schodech. Tato část objektu slouží nyní potřebám KVH Náchod a je nepřístupná. Původně zde byla střelecká místnost se zbraněmi L1, M, N, ochranná střílna s lehkým kulometem, zvon pro těžký kulomet,petrolejový vařič, nádrže na vodu pro sociální zařízení, sklad munice a ubikace pro poddůstojníky.
Pravá část horní ho patra je dnes téměř uvedena do stavu, ve kterém sa měla nacházet po dokončení objektu. Je zde rekonstruována místnost pro velitele srubu, propojená okénkem se stanovištěm telefonisty, který měl udržovat spojení se sousedními objekty (spojení nebylo do r. 1938 vybudováno) i s jednotlivými místnostmi srubu. Na konci chodbičky s obnovenou vzduchotechnikou a elektroinstalací je v prostoru pro kulometnou munici umístěna malá výstavka fotografiií i originálních pancéřových prvků opevnění, především střílen. Za ní je vchod do prostoru zvonové šachty, z jejíhož dna byla po žebříku přístupná podlážka (původně byla ocelová) pro pozorovatele. Vedle zvonové šachty je ochranná střílna s instalovanou původní pozorovací vložkou s neprůstřelným sklem. Vedle střílny je periskop a granátový skluz k ochraně příkopu. Poslední dveře v této části objektu vedou do pravé střelecké místnosti. Její strop a stěna s dvěma střílnami pro sólo těžké kulomety (zbraně D) je pokryta plechem, chránícím obsluhu před případnými odštěpky betonu při přímém zásahu objektu. V pravé hlavní střílně je instalován těžký kulomet vz. 37. K jeho lafetování je použita jednodušší lafeta z brněnské Zbrojovky pro lehké opevnění. Nad kulometem je panoramatická mapka terénu, sloužící ke střelbě za snížené viditelnosti. V protější střílně je lehký kulomet vz. 26 k ochraně týlového prostoru objektu. Kromě zbraní je v místnosti umístěna původní vzduchotechnika, výstavka vojenské výstroje a výzbroje, mapa vojenské situace 30. září 1938 a dále zkušební betonové kostky, nalezené při vyklízení objektu. Podle označení na nich je patrné, že srub byl nepřetržitě betonován začátkem října 1937 (od 4. do 9. 10.). Celková kubatura betonu je 1 365 m .
SPODNÍ PATRO měly až na výjimky všechny objekty těžkého opevnění. Přímo pod schodištěm je vrtaná studna, hluboká 61.75 m. Cena studny byla odpovídající - 82 752 Kč. Původně byla voda čerpána čerpadlem Royal firmy Sigma, které bylo do objektu osazeno firmou Antonín Kunz, a. s., Hranice. Vlevo od schodiště se nachází největší místnost objektu, která sloužila původně jako ubikace mužstva s 12 postelemi (objekt obsazovali vojáci 7. roty III. praporu 18. hraničářského pluku, mírový stav 16 mužů, válečný stav - zhruba dvojnásobek). Dnes je zde umístěna malá expozice, týkající se především náchodského úseku opevnění. Z původních součástí je třeba připomenout část vybavení lehkého objektu a unikátní torzo již zmíněného čerpadla Royal. Další dveře vedly do skladu proviantu, kde byla srubová zásoba potravin na 14 dní. Dveře naproti schodišti ústí do strojovny. Zde byl původně umístěn dieselagregát pro napájení elektrických zařízení ve srubu (nejčastější výkon dieselagretátu byl 10 kVA). Všechny elektroinstalační práce prováděla v r. 1938 firma J. K. Rudolf, Plzeň a do září je zcela dokončila. Dva kabelové vstupy v rohu místnosti měly sloužit pro telefon a zemní telegrafii, vedle jsou podstavce pro nádrž na chladící vodu pro agregát. Ke strojovně přiléhá malá místnost pro uskladnění pohonných hmot.
Do nejhlubší části spodního patra se schází po dalších 6 schodech. Je zde místnost pro agregát zemní telegrafie, naproti ní pak filtrovna. Do ní byl vzduch nasáván z vnějšího prostoru přes mřížku u vchodu. Po očištění v prachovém filtru a ohřátí ve výměníku tepla přiváděného z agregátu, byl vzduch rozváděn do celého objektu pomocí motorového dmychadla (s možností nouzového ručního pohonu stejně jako u studny). Zbytek místnosti vyplňují zčásti původní podstavce pro 3 sady filtrů, které měly čistit vzduch při případném chemickém útoku. Vnikání otravných plynů do srubu netěsnostmi bylo zabráněrio udržováním mírného přetlaku uvnitř. Vzduchotechniku (nyní z větší části obnovenou) v objektu instalovala do 27. září 1938 firma ing. Otto Podhajský, a. s. Praha a ze 70 % práce dokončila. V této části spodního patra byla dále ubikace pro poddůstojníky (nepřístupná) a umývárna s WC. Umývárna byla rekonstruována včetně zásobní nádrže a mycího žlabu, na ni navazují dva splachovací záchody, jejichž odpad byl sveden do vyhnívací jímky typu OMS. Odpad z ní vedl do trativodu. Čištění bylo možno provádět z revizní šachty za objektem. Také vodoinstalační práce prováděla firma J. K. Rudolf a zcela je dokončila. Dveře za umývárnou vedou do místnůstky pod zvonem, kde byl sklad ručních granátů a světlic.
Kromě obnovy samotného objektu upravuje postupně náchodský KVH také jeho NEJBLIŽŠÍ OKOLÍ. Byly zde instalovány ukázky překážek, které původně spojovaly sruby pevnostní linie. Překážky byly pod palbou hlavních zbraní a ztěžovaly tak postup pěchoty i tanků. Část protipěchotní překážky, tvořené železnými kolíky, propletenými ostnatým drátem, byla umístěna před střílnami pravé střelecké místnosti. Ukázka protitankové překážky je na planině nad objektem. Přehrazovala původně všechny prostory mezi sruby, kde se dal očekávat útok tanků. Před sruby vytvářela překážka široký oblouk (perimetr). Z několika typů protitankových překážek byl u objektu N - S - 82 použit typ "A", tvořený jednou řadou ocelových profilů, zasazených do betonového prahu (tzv. "jehel") a jednou řadou ocelových rozsocháčů, doplněnou protipěchotní překážkou. V roce 1938 budovala překážky náchodská firma Goldschmid a Hartman.
Pro doplnění představy o systému našich opevnění doporučujeme podle časových možností prohlídku dalších objektů OPEVNĚNÍ V OKOLÍ. Mezi srubem N-S- 82 Březinka a tvrzí Dobrošov můžeme najít celkem čtyři téžké objekty různých typů. Nejbližší oboustranný dvouzvonový srub N-S-81 Lom stojí ve vzdálenosti asi 250 m jihozápadně v lese. Zajímavá je prohlídka rozestavěné tvrze Dobrošov. Tam se podařilo dokončit tři objekty, z toho jeden dělostřelecký srub, který měl svými třemi houfnicemi ráže 10 cm ovládat údolí Metuje. Při cestě do Bělovse doporučujeme jít po směru hlavních střílen na okraj lesa, kde stojí jednostranný dvouzvonový srub N-S-83 Lázně. Na kopci nad ním Ize shlédnout trosky lehkého objektu vz. 36, což byl nejstarší, poměrně nedokonalý typ lehkého opevnění s čelními střílnami.
Za prohlídku zvenčí stojí i následující sruby těžkého opevnění: N-S-84 Voda u mlýna v Bělovsi (z důvodu vysoké hladiny spodní vody pouze jedno podlažní), N - S - 85 Montace, nacházející se asi 1 km za linií těžkého opevnění na levém břehu Metuje (postaven v I. odolnosti přehrazoval komunikace v nejužším místě údolí Metuje) i N-S- 86 Havlíček (na protějším svahu nad Bělovsí). Od tohoto objektu pokračuje linie těžkého opavnění dále ve směru Babí, Pavlišov, Studýnka do Zbečníka. Nad touto obcí byla plánována tvrz Jírova hora, jejíž výstavba nebyla započata. Zde také kompletně dokončená linie těžkých srubů končí. Další - trutnovský úsek opevnění, táhnoucí se až ke Krkonoším, zastihl Mnichov ještě ve stavbě.
Z předchozích informací vyplývá, že náchodskému úseku byla při opevňování věnována skutečně značná pozornost. Jako důkaz možno uvést POČET ZBRANÍ, SMĚŘUJÍCÍCH DO ÚDOLÍ METUJE. V objektech těžkého opevnění to bylo z hlavních střílen 8 protitankových kanónů, 21 těžkých kulometů a ze zvonů a kopulí dalších 5 těžkých a 5 lehkých kulometů. V úvahu musíme brát i kulomety v lehkých objektech. Po dokončení dělostřeleckých tvrzí Dobrošov a Jírova hora by byla palebná síla zvětšena o 10 deseticentimetrových houfnic a 4 dvanácticentimetrové minomety. LEHKÉ OPEVNĚNÍ VZ 37 bylo tvořeno objekty s převážně bočními palbami, které se na Náchodsku táhly ve dvou liníích za opevněním těžkým. Jejich úkolem bylo zastavit pěchotu, která by případně těžkým opevněním pronikla. Bohužel naprostá většina těchto objektu byla záměrně za války zničena, takže dodnes se zachovaly nepoškozené pouze čtyři objekty v Bělovsi (např. u fotbalového hřiště).
NA ZÁVĚR bychom chtěli připomenout, že i když se nakonec o naše opevnění nebojovalo, nebyla to vina těch, kteří byli odhodláni ho za cenu vlastní ho života bránit a do značné míry ani těch, kdo stáli v čele státu. Tyto masy betonu symbolizují um našich lidí, kteří budovali bez nadsázky jeden z nejdokonalejších pevnostních systémů té doby. Symbolizují také odhodlání našeho národa bránit svůj jediný demokratický stát ve střední Evropě proti nacistickému Německu.

Zbraně objektu N - S - 82 Březinka

Zbraň  Označení  Výrobce  Ráže
(mm)
 
Úsťová
rychlost
(m/s)
 
Max.
dostřel
(m)
 
Kadence
teoret./prakt.
(ran/min)
 
Hmotnost
zbraně
(kg)
lk. vz. 26 N Čls.
Zbojovka
Brno
7.92 810 3200 600/200 8.84
tk. vz. 37 D - sólo
M - dvojče
Čls.
Zbojovka
Brno
7.92 835 3200 750/550 19.1
Ptk. vz. 36 L1 Škoda
Plzeň
47 600 5800 35 1250

Praktické informace
Přístup k objektu N-S-82 Březinka je možný dvěma směry:
- z lázní Běloves po zelené turistické značce (značené převýšení) - vzdálenost 0,8 km
- z Dobrošova opět po zelené značce - 1,5 km

Objekt N-S-82 leží na naučné stezce Pevnost Dobrošov - lázně Běloves Otevírací doba
- celoročně každou sobotu 10.00 - 18.00 hodin - o státních svátcích (1. a 8. května, 28. října)
- na požádání na adrese Jan Čížek Kladská 1522, 547 01 Náchod nebo na tel. č. 0441/23592 p. Klesl

Doporučujeme návštěvu dalších muzeí čs. opevnění: -
Dělostřelecká tvrz Dobrošov - otevřeno:
duben - o sobotách a nedělí ch 10 - 12 13 - 16 hod.
květen - říjen mimo pondělí 9 - 12 13.30 - 17 hod.
Zde se můžete podívat na stránky Dobrošova.

- Dělostřelecká tvrz Bouda u Suchého vrchu v Orlických horách -
otevřeno: 8. květen - 30. září každou sobotu (10 - 17) a neděli (10 - 15)
červenec - srpen - denně (10 - 17)

- Areál čs. opevnění v Darkovičkách na Ostravsku

- Naučná stezka na dělostřelecké tvrri Stachelberg (Ježova hora) nad Babím u Žacléře (ve výstavbě).


Pověsti:

Zlato hlídané trpaslíky
Dobrošov
Na vsí se zvedá stejnojmený kopec (640m) se skálou, o níž se vypráví, že se na svatojánskou noc otvírá a uvnitř jsou ukryty velké poklady zlata střežené trpaslíky.

ZpětIndexJmenný rejstřík Poslední aktualizace: 12.2.2000