VALDEK (Příbram) - zříceniny hradu na výrazném ostrohu v Brdech. Hrad založili po polovině 13. století Buzici, jako prvý se po něm roku 1263 psal Oldřich Zajíc z Valdeka. Za Běškovců z Běškova byl hrad roku 1346 obléhán. Jeho význam se posléze v rukách méně a méně mohovitých majitelů zmenšoval. Jako "zámek pustý" se poprvé připomíná k roku 1623. Dispozice hradu byla dvojdílná. Před jádrem leželo poměrně rozměrné předhradí, které dnes nevykazuje pozůstatky zástavby. Na čele a z jedné boční strany ho zajišťoval příkop, před nímž běžela ještě široká, nasucho vyskládaná zeď. Dnešní jádro je výsledkem složitějšího stavebního vývoje. V prvé fázi v jeho čele postavili okrouhlý bergfrit, zavázaný do obvodové hradby. Při jeho patě se nacházela i brána. Na západní straně tvořila čelní hradba jednu ze stran dvojbokého baštovitého výběžku. Nejchráněnější zadní stranu dispozice zaujal plochostropý sálový palác. Stěny tohoto objektu se směrem vzhůru kónicky zužovaly. Jeho přízemí a první patro, které bylo vytápěno krbem, byly dodatečně rozděleny příčkami na tři místnosti. V nádvorní stěně v prvém patře probíhala zřejmě v celé délce chodbička v síle zdi, na obou koncích ústící do arkýřových rprevétů. Mezi čelem jádra a jeho šíjovým příkopem zůstala plocha, která byla v druhé fázi (či spýše mikrofázi) opatřena obloukovitě vypnutou hradbou, v níž se zhruba ve středu nacházel nevelký portál brány. V dalším vývoji prodělal Valdek značné změny. Nejrazantnějším zásahem byla změna komunikačního schématu, patrně zapříčiněná malou kapacitou prvé brány přístupné pravděpodobně komplikovanějším způsobem po mostě. K jihovýchodnímu boku jádra bylo přihrazeno nové nádvoří, jehož hradba ve východním rohu tvořila polookrouhlý baštovitý výběžek, obsahujícf zřejmě studnu. Vedle něho se nacházela nová brána s hlavním portálem a brankou pro pěší, dnes s romantickými ostěními. Do starší přední části jádra se od jihovýchodu vstoupilo novou branou v bočnf hradbě. Tu posléze tvořil plochostropý průjezd v přízemí nového stavení. Zrušení původní brány umožnilo uzavření západní části vstup m'ho nádvoří příčnou zdí a jeho přestavbu na přední palác. Obytná plocha starého paláce byla zvětšena rizalitem vystupujícím do nádvoří při západní hradbě a k celé protilehlé straně nádvoří se přiložila další plochostropá, nejspíše provozní budova. Prvá fáze Valdeka je klasickou ukázkou hradu bergfritového typu, který zde byl použit ve zcela čisté podobě, obohacené následně pouze o vstupní nádvoří. Datování ostatních úprav a jejich vzájemná synchronizace narážejí na ncdostatečnou úroveň vědomostí. S největší pravděpodobností Ize míti za to, že náleží snahám o zvýšení pohodlí a obytného komfortu v klidných dobách 14. století.

Pověsti:

Zlé posezení Na hradě se tu zjevovala Bílá paní. Bývalo ji vidět o půlnoci a v pravé poledne, a kdo prý jí přišel do cesty, na toho se vrhla. Hlídá ukrytý poklad, jehož součástí je také zlatý stůl s dvanácti zlatými židlemi. Je to zjevení zámecké paní, kterou tu vedví roztrhli dva zločinní augustiánští mniši. Podle jiných verzí se tato příhoda vztahuje k tzv. Studánce paní Lídy u kláštera sv. Dobrotivé. Říká se také, že poklad střeží zakletá panna chovající dětskou rakvičku. Zjevuje se jen v jistých dobách a určitým lidem. Zjevovala se tu také Černá paní. K oběma přízrakům se váží pověsti o jejich možném vysvobození. Bílou paní mohl vysvobodit je ryšavý kněz z kláštera sv. Dobrotivé.

Zajímavosti: